Adobe Premiere 6.0
Staženo z http://www.volny.cz/kd-data/Poradna/Por_01/Radky.htm
Jak problém vznikl?
Tento problém je dán pokrokem techniky a tím, že systém televize zastaral. Složení obrazu je dáno možnostmi techniky při vývoji televize.
Jak to je u filmu?
Celuloidový filmový pásek nese informaci o celém obraze naráz a světlo pracuje z tohoto hlediska okamžitě. Film byl limitován jen setrvačností oka a ztoho vycházela zvolena frekvence 24 obrázků za vteřinu. Na tuto frekvenci, mimo posunu filmu bylo vázáno jen zatmívání obrázků (dříve lehko řešeno mechanicky) a již mic dalšího.
Co vedlo ke konstrukci proložených řádků?
Televizní obraz bylo nutno synchronizovat. Synchronizace obrazového snímku, řádků byla odvozována od frekvence napájecí sítě, to je v Evropě (PAL) 50 Hz. Zjednodušeně lze říct, že rychlost zpracování pak umožnila určitý počet obrazových řádků. V obraze jsou ještě skryté řádky, sloužící k synchronizaci, návratu paprsku, jeho stabilizaci a dnes i k Teletextu. Počet řádku nesoucích skutečnou obrazovou informaci je 2 x 288 řádků, to je 576 řádků. Při zpracování stejného množství informace za časovou jednotku vzniklo v Americe (NTSC), kde síť má 60 Hz, z čehož vyplynulo 30 snímků za vteřinu a 2 x 240 řádků, to je 480 řádků. U televize je řádek analogový, to je spojity. Pro digitální formu bylo proto pouhým výpočtem stanoveno 768 bodů na jednom řádku u PAL a 720 bodů u NTSC. Body jsou čtvercové.
Protože většina výrobců je v oblasti NTSC (Amerika a Japonsko) a zejména zájem o sjednocení byl u PAL také zaveden počet bodů na řádku na 720, ale místo čtvercového bodu je bod obdelničkový (k dosažení poměru obrazu 3:4). Poměr obdelníčku je 1:1,067
Takto (zjednodušeně) běhá paprsek po obrazovce a také takto je obraz snímán. (půlsnímky jsou zobrazeny červeně a modře)
Je zřejmé, že prudký pohyb snímaného objeku proti snímacímu prvku má za následek, že půlsnímky jsou různé. Editační programy s tím musí počítat.
Jsou-li strídavě pulsnímky zobrazovány - obraz se třepe (mrtvolka). V počítači to bývá ošetřeno a zobrazuje se jen jeden půlsnímek. Tato ukázka je animovaný GIF a pracuje s nižší frekvencí než 50 půlsnímků (obrázků) za vteřinu.
Takto vypadají dva půlsnímky převedeny do jednoho obrázku.
Je jasně vidět jednotlivé řádky, dva proložené obrázky. Veškeré možnosti jak pracovat s proloženými řádky si ukážeme na tomto příkladě výřezu z obrázku pohybujícího se auta.
Takto vypadají oba půlsnímky:
Řešení v Adobe Premiere 6.0
Potřebujeme-li při střihu zastavit obraz, (vytvořit mrtvolku), nebo chceme klip zpomalit, tak se nám právě projeví kmitání obrazu vlivem proložených řádků.
Klip, který chceme upravit, uložíme do Timeline. Není rozhodující do které stopy. Klip zaselektujeme
Pravým tlačítkem myši vyvoláme nabídku k zaselektovanému klipu.
Vybereme nabídku "Video Options" a z podnabídky vybereme "Field Options..."
V okně "Field Options" nastavíme systém práce s proloženými řádky.
Funkce jednotlivých zaškrtnutí výběrů.
"Reverse Field Dominance"
Přehodí pořadí půlsnímků a to bez ohledu na další nastavení.
"Deinterace When Speed is below 100%"
Zapnutím této nabídky se provádí funkce "Always Deinterlace" při zpomalení rychlosti klipu.
Jak vypadají "mrtvolky" z nastavení " Procesing Options"
| "Reverse Field Dominance" | nezaškrtnuto | zaškrtnuto |
|---|---|---|
Řádky se nepřepočítávají Obraz se třepe |
|
|
První půlsnímek se proloží prvním půlsnímkem z nasledijícího frame. Obrázek je zvětšen, protože sousední obrázek je v pohybu a srovnatelná část je jinde. Obrázky jsou spodní částí shodné s demo |
|
|
Místo druhého půlsnímku se opakuje první půlsnímek |
|
|
Odstraní mihotání Obrázek se chová jako mrtvolka z obou půlsnímků |
|
|